Smrt jazyků! Může se jazyk stát "ohroženým druhem"?

Odhaduje se, že v současné době se na celém světě mluví více než 7 000 jazyky. Vyhlídky do budoucna jsou však docela děsivé. Podle vědců do roku 2100 zanikne až 50 % z nich. Jedná se o nejrychlejší zaznamenaný regres v této oblasti. V letech 1490-1990 vymřela polovina používaných jazyků. Tento proces však trval celých pět století. Proč by se tedy podobný úpadek měl nyní přiblížit na méně než sto let? Jaké jsou příčiny současného mizení jazyků, jak je lze zachránit a stojí to vůbec za to?

Jazyky vymírají rychleji

Je to možná překvapivé, ale proces vymírání jazyků je velmi podobný vymírání jednotlivých živočišných nebo rostlinných druhů. Je zde pouze jeden podstatný rozdíl. **Jazyky vymírají mnohem rychleji **Jazyk je úzce spjat s lidmi, kteří jím mluví. Pokud je tedy mluvčích málo, je zřejmé, že jazyk vymírá. V roce 2010 se na titulní stránky médií dostala zpráva o úmrtí 85letého Boa staršího, posledního mluvčího jazyka Boa. S jejím odchodem přišla i smrt jazyka jako celku.

V minulosti bylo vymírání jazyků úzce spojeno s vyháněním nebo vyvražďováním celých domorodých kmenů hovořících daným jazykem. Některá etnika byla zcela vyhubena evropskými infekčními chorobami, které dosud původní obyvatelé Afriky nebo Ameriky neznali.

Dnes se takové brutální praktiky nepoužívají, přesto vymírá mnohem více jazyků. Proč? Důvodem je globalizace. Mluvčí výklenkových jazyků se obvykle sami rozhodnou, že se naučí tzv. dominantní jazyk. Jeho znalost jim nabízí mnohem větší ekonomické (možnost najít si práci) a společenské (možnost komunikovat s více lidmi) možnosti. V USA a Austrálii jsou původní indiánské a domorodé jazyky vytlačovány dominantní angličtinou. Je to jazyk s mnohem větší společenskou prestiží a schopnost mluvit jím je mnohem praktičtější než mluvit pouze místním dialektem. Se znalostí pouze výklenkového jazyka je obtížné si vůbec představit fungování v širší anglicky mluvící společnosti.

Je latina živá?

Teď si asi položíme otázku, co tedy s latinou? Je její znalost k něčemu potřebná? Latina je sice mrtvý, ale nikoli zaniklý jazyk. Přestože rodilé mluvčí latiny najdete jen stěží, je například ve Vatikánu úředním jazykem. Neustále v ní vznikají nové dokumenty a přibývají nová slova, jako např: “vis atomica” (atomová energie) nebo “res inexplicata volans” (UFO). Latina je také velmi důležitá z filologického hlediska. Na jejím základě vznikla řada románských jazyků, jako je italština nebo francouzština. Kromě toho se lexika latinského původu vyskytuje v mnoha moderních jazycích, včetně angličtiny.

Může se jazyk znovuzrodit?

No, ano. Nejlepším příkladem je hebrejština. Málokdo ví, že hebrejština po mnoho staletí nefungovala jako mluvený jazyk. Používala se pouze v hebrejské liturgii. Teprve v 19. století začala být hebrejština v Palestině používána malým počtem lidí. Její skutečné oživení přišlo se založením státu Izrael v roce 1948. Hebrejština se začala intenzivně vyučovat ve školách. Židé opustili své dřívější jazyky, jako je jidiš nebo ladino, ve prospěch obnovené hebrejštiny. Snaha o oživení jazyka byla zcela úspěšná.

Stojí za to zachraňovat ohrožené jazyky?

Mnoho vědců naříká nad vymíráním jazyků. Důsledkem tohoto procesu je zánik celé kultury spojené s daným jazykem. Na zachování jazykového bohatství světa jsou vyvíjeny různé iniciativy. Důraz je kladen na vzdělávání mladé generace. Díky těmto opatřením se podařilo oživit irštinu a výuka velštiny ve školách vedla k tomu, že mladá generace ji ovládá mnohem lépe než její rodiče a prarodiče.

Pro záchranu ohrožených jazyků existují i jiné než kulturní motivy. Často se tak děje z politických důvodů. Používání vlastního jazyka je považováno za svědectví národní svébytnosti a je důvodem pro snahu o politickou autonomii. Příkladem může být baskičtina nebo katalánština a aktivity tamních aktivistů.

V neposlední řadě se lze setkat i s hlasy, které v udržování některých jazyků nevidí žádný smysl. Lingvista John McWhorter je toho názoru, že vymírání jazyků je přirozený proces. S tím, jak mizí skupina uživatelů jazyka, stává se zbytečným i jazyk samotný.

Má tedy smysl bojovat za výklenkové jazyky, nebo je lepší zaměřit se na učení praktičtějších jazyků? Rozhodnutí je na každém z nás.