V jakém věku je nejlepší učit se cizí jazyk?

Kdy se začít učit cizí jazyk?

Rozhodně nebudeme nadávat, když řekneme, že čím dříve, tím lépe. Podle nedávné studie amerických vědců se nejlepších výsledků dosahuje, když se s učením začne ještě před 10. rokem věku. Takzvané “okno” v osvojování cizích jazyků se uzavírá kolem 18. roku věku. Mohou za to biologické podmínky mozku, ale také sociální faktory.

** Znamená to však, že se dospělí nemohou učit jazyky?

Rozhodně ne!

Děti to mají jednodušší

Je pravda, že dětský mozek zdaleka nejlépe vstřebává a nejrychleji si osvojuje nové poznatky. Děti se učí neustále. Učí se nejen jazyk, ale také celý svět, nové podněty, předměty, emoce. Proces učení se proto stává přirozeným.

Stále častěji se nemluví pouze o učení, ale vlastně o modelu dvojjazyčné výchovy. To se netýká pouze dětí narozených ve vícejazyčných rodinách. Cizí jazyk lze “zavést” již kojenci. Stačí pouštět oblíbené písničky nebo sledovat pohádky v cizím jazyce.

Při učení pomáhají také stále oblíbenější dvojjazyčné mateřské školy, v nichž je dítě v každodenním kontaktu s cizím jazykem.

Překáží škola v učení?

Stojí za to se zamyslet nad tím, co - kromě biologických faktorů - je příčinou poklesu schopnosti učit se po 18. roce věku.

Vědci zmiňují některé sociální faktory. S dospíváním a dospělostí se náš čas stává stále cennějším. Přemíra povinností, které na nás dopadají, a podnětů jiného druhu může výrazně ovlivnit schopnost učení.

Stres a únava také významně přispívají k poklesu mozkové aktivity. U dospívajících a mladých lidí se stres a únava stále častěji uvádějí jako druh civilizační choroby. Mezi stresové faktory patří také škola, zkoušky a vysoká očekávání rodičů nebo nejbližšího okolí. Tradiční metody výuky jazyků používané ve školách lze dokonce považovat za tísnivé. Je založena na zdlouhavém osvojování pravidel a slovní zásoby, stává se nudnou, a tím i velmi únavnou. Za těchto podmínek je obtížné dosáhnout dobrých výsledků a optimální funkce mozku.

Při tradiční výuce začíná být omezena stimulace mozkových hemisfér. Z procesu jsou tak vyloučeny faktory posilující zapamatování, jako jsou asociace a smyslová citlivost. Kromě toho je zdrojem velkého stresu neustálé hodnocení, na kterém je učení ve škole nebo na univerzitě založeno.

Je smutné to konstatovat, ale většina mladých lidí dnes trpí nadbytkem kortizolu (stresového hormonu), který je zodpovědný za mnoho nemocí a rozhodně neusnadňuje učení, ba ani každodenní fungování.

Mnoho zkušených učitelů se domnívá, že mladí lidé jsou vynikajícími kandidáty na výuku jazyků. Proto by se neměl měnit předmět učení, ale samotná metoda. Vyplatí se vsadit na asociace, víceúrovňové sluchové a zrakové podněty a nutně se rozejít se zastaralým memorováním.

Na trhu existuje mnoho metod, které více odpovídají životnímu stylu mladých lidí. Místo toho, abyste cestou do školy nebo do práce vytahovali objemnou učebnici, můžete použít telefon nebo tablet. Nové aplikace také nabízejí krátké série cvičení bez mozkových závitů. Je logické, že náš mozek má omezenou schopnost soustředění. Optimální doba učení je 20-30 minut.

Nejen děti nemají rády školu!

Navzdory zdání pociťují nechuť k tradičnímu učení také dospělí a starší lidé. Ačkoli sami svým dětem nebo vnoučatům říkají, že je důležité se učit, sami by se do školních lavic vraceli neradi. Na svá mladá léta mají často hezké vzpomínky, ale spíše kvůli lidem nebo událostem než kvůli samotnému procesu učení.

S přibývajícím věkem se stáváme nezávislejšími, a to i po finanční stránce. Je proto pro nás obtížné smířit se s modelem, v němž nám někdo zadává úkoly nebo nás soudí. Mnozí dospělí se zdráhají učit se novým věcem nebo cizím jazykům právě proto, že mají negativní asociace se školou jako takovou. Už jen pomyšlení na to, že by nyní měli vytáhnout učebnice a tužky, v nich vyvolává pocit slabosti. Učení si spojují s únavou, stresem a nudou. Kromě toho podle nich nemají na učení čas. Mají své pracovní a rodinné povinnosti, které je dost omezují.

Ale co kdyby se ukázalo, že se můžete učit doma, na pohovce, pouhých 20 minut denně? Mnoho lidí by tuto alternativu využilo, ale je důležité o ní vědět. Nové metody učení v podobě programů a aplikací nás nenutí opouštět pohodlí domova. Na telefonu nebo počítači můžete pohodlně studovat kdykoli: cestou do práce, během reklamní přestávky nebo při čekání na uvaření vody na čaj.

To je zcela nová příležitost, kterou stojí za to využít, byť jen na zkoušku. Výukové aplikace navíc nejsou drahé, a proto nezatěžují náš rozpočet.

Znamená odchod do důchodu konec života?

Skupinou, kterou je pro výuku jazyků nejtěžší aktivizovat, jsou důchodci. Obecně panuje názor, že v určitém věku se již nic nového naučit nelze a vlastně ani žádné nové znalosti nejsou potřeba.

Je třeba si uvědomit, že odchod do důchodu trvá v průměru 20 let. Měli bychom tedy tak dlouhé období bagatelizovat a soustředit se na život doma?

Po vyčerpávajícím pracovním životě přichází čas na odpočinek. Pak je možné realizovat plány, na které dříve nebyl čas. Ve vysoce rozvinutých společnostech je cestování v době odchodu do důchodu normou. Při těchto cestách se hodí jazykové znalosti. V důchodu máte také více času, který můžete dobře využít.

Studie ukazují, že čím více se učíme, tím déle žijeme. Učení se jazykům ve stáří prospívá mozku. Zpomaluje proces stárnutí a snižuje riziko geriatrických onemocnění. Když už ne na cestu, učení je tedy dobré pro vaše zdraví.

Kromě toho se hranice světa stále více stírají. Kdo dnes nemá v rodině cizince? Vždy je dobré umět komunikovat s vnoučaty v jejich rodném jazyce.

Ukazuje se, že klíčem k učení jazyků není věk, ale správná metoda. Učit se lze a mělo by se v každém věku.

**Učení jazyků má mnoho výhod, od ekonomických až po zdravotní.

Sami se rozhodněte, které z nich jsou pro vás nejdůležitější.