Angličtina a francouzština. 2 w 1!

Napadlo vás někdy, že při učení angličtiny nevědomky vstřebáváte i francouzská slovíčka? Není žádným tajemstvím, že většina jazyků má ve svém lexiku výpůjčky, tedy slova převzatá z cizího jazyka. Ta se více či méně ustálila jako prvky mateřského jazyka. Většinou k tomu přispěly historické faktory, jako jsou úzké kulturní kontakty mezi dotyčnými zeměmi.

Někteří odborníci tvrdí, že až 30 % slov v angličtině je francouzského původu. Někteří Francouzi jdou ještě dál a tvrdí, že angličtina je vlastně nesprávně vyslovovaná francouzština. Jste překvapeni?

** Ale proč je v angličtině tak silný francouzský vliv? ** Inu, musíme se - jak už to bývá - vrátit do minulosti, a to až do roku 1066. Tehdy se odehrála slavná bitva u Hastingsu. V jejím důsledku si Anglii podmanili Normané. To mělo významné důsledky nejen politické, ale, jak uvidíme, i kulturní. Útočníci zavedli svůj jazyk do anglické správy a na místní dvůr. Francouzština (v její tehdejší variantě) se stala povinným hovorovým jazykem vyšších vrstev. Naproti tomu latina se stala úředním spisovným jazykem.

Anglicky tehdy mluvily pouze nižší vrstvy. I když to Britům asi nebylo po chuti, **ale angličtina se skutečně stala jazykem plebsu.

Odhaduje se, že během středověku bylo do angličtiny přeneseno asi 10 000 francouzských slov. Je to hodně? Připomeňme, že Angličané si velmi váží Shakespeara, který jejich jazyk obohatil o 1700 nových slov. Jaké pocty by se tedy mělo dostat Normanům, kteří obohatili anglický lexikon téměř šestkrát více? To je pravděpodobně obtížná a nepříjemná otázka.

Angličtina se ke dvoru vrátila až ve 14. století. Tři sta let soužití francouzštiny a angličtiny vedlo k prolínání těchto jazyků a má důsledky v moderním lexiku.

Většina francouzských slov si však nezachovala svůj původní zvuk. Vyslovují se britským způsobem. Pokud vás tedy napadlo, že se díky své znalosti francouzštiny snadno domluvíte s Britem, této myšlenky zanechte.

Zde je několik příkladů anglických slov, která mají francouzský původ. První na řadě je jídlo, zejména maso. To jedla hlavně vyšší třída, a proto si zachovalo francouzské názvy. Naopak názvy domácích zvířat si zachovaly svůj původní zvuk, protože je používali hlavně anglicky mluvící rolníci. Všimněte si nesouladu mezi názvem masa a názvem zvířete, z něhož pochází.

kráva

hovězí maso

prase

vepřové maso

jelení

zvěřina

ovce

skopové

Vezměme nyní v úvahu francouzské slovo rendez-vous (setkání). V angličtině prošlo výraznými úpravami. Jako podstatné jméno funguje především bez spojovníku jako ‘rendezvous’. Postupem času začalo toto podstatné jméno fungovat také jako sloveso (setkat se), jako v následujícím příkladu:

“Včera ve 13 hodin jsem se v kině setkal s Kate”.

Jak vidíte, učení jazyka je mnohem víc než jen osvojení si konkrétního lexika. Stojí za to otevřít svou mysl kulturním a historickým faktorům, které ovlivnily vývoj dané země. To vám může značně usnadnit práci a umožnit pochopení některých jazykových “anomálií”.